
"Milostnej román, pro chlapy..."
Kniha pojednává o mladém poetickém a romantickém chlapci jménem James, se zálibou v sadismu (zejména citovém) a masturbaci, neschopného se občas vyjadřovat jinak než mluvou obsahující výrazy jako ho*no (to, co mají někteří v hlavě) a pr*el (místo, kde tu hlavu mají vraženou) poháněného jakousi nevysvětlitelnou potřebou říkat nahlas, co si myslí a co cítí, lidem, kteří o to v podstatě nemají zájem, snažíc se ... hezky, já umím používat přechodníky ... najít lásku, smysl života, ale i sebe sama a takový ty podobný pí......, o který většina z nás asi v dospělosti stejně nakonec přijde.
V této Odyseji do hlubin Jamesovy duše tak procházíme Jamesovým dětstvím, k tomu snad ani není moc co dodat, protože dětství většiny z nás stálo stejně víceméně za ho*no, jelikož jsme byli obézní a ostatní děti ve škole se nám smáli, pubertou plnou vlhkejch snů o paní učitelce, v jejichž hodinách plácáme pravítkem my ji a ne ona nás, ale i dospíváním, to je to, když začínáte zjišťovat, že svoje sny a iluze můžete pomalu, ale jistě spláchnout do ha*zlu.
Tak to asi bude pěkná sra*ka a ještě k tomu dost depresivní, říkáte si. To byste ale byli na pěkně velkým omylu! A víte proč? Protože jestli si tenhle autor na něčem zakládá, zvláštní mluvit o sobě v 3. osobě (a ještě se to rýmuje), tak je to, kromě délky jeho přirození, i SKVĚLEJ PŘÍBĚH. Dvě ženy. Jedna nymfomaticky zaměřená mrcha schopná všeho a to nejenom v posteli. A druhá. Co vám budu říkat ... no prostě nevinnost sama. Až se stydíte, že byste ji o tu její nevinnost chtěli připravit a ještě k tomu pěkně chlípným způsobem. HE HE HE (to měl být zlověstný smích). Jo a hlavní hrdina si mezi nima bude muset vybrat. Prostě ohromná LOVESTORY. Taková, u který Vám nebudou stačit kapesníky a po jejímž dočtení budete muset bochnout samým nas*áním rukou do stolu a přitom si říkat: "PROČ K SAKRU NĚCO TAKOVÝHO NEMŮŽE POTKAT I MĚ?!" LOVESTORY překypující sexuálním napětím okořeněná navíc tu a tam špetkou lehce vulgárních, ale o to více vytříbených, výrazů. Takže to MŮŽOU ČIST I CHLAPI. SLYŠÍTE MĚ? MŮŽOU TO ČÍST I CHLAPI! MÁME TU PRVNÍ OPRAVDU MILOSTNEJ ROMÁN PRO CHLAPY, ale i ŽENY. Takže to je vlastně takovej unisex! (Zvláštní, nikdy jsem si nemyslel, že i kniha může mít svoje pohlaví...)
A proč teda, když je to příběh o lásce, tu nevidím žádný sladký řečičky a srdíčka kolem? Protože je to LÁSKA. A řekněme si upřímně, láska není jenom hezká. Láska není jenom držení se za ruce a vyměňování si zamilovanejch pohledů. Láska je taky pěkně hnusná, dost drsná a občas taky pěkně bolí. Láska bolí . . . musí bolet, jinak to není žádná láska. Láska vám nedá spát, budí vás uprostřed noci (pokud teda nemáte problémy s prostatou) a ráno, když vstáváte, na ni musíte zase myslet. Když už nevíte jak dál . . . to je láska. Ale jestli čekáte, že hlavní hrdina bude na 1500stech stránkách dostávat naflákáno přes koule, když říkám, že láska bolí, tak se teda šeredně pletete. Přirození si totiž do dveří hlavní hrdina přivírá jenom v jednom případě a naflákáno přes koule dostává také spíše v metaforickém slova smyslu. Nebo je to spíš metonymie? Nevím, nejsem jazykovědec ... Každopádně. Myslíte si, že zvítězí SEX, nebo LÁSKA? A nebo jako v normálním životě opět zvítězí ŠPINAVÝ PENÍZE?! To už zbývá na Vás zjistit. (Teď si představte autora, jak se na Vás dívá upřeným pohledem, přitom zvedá jedno obočí a čeká, až kliknete na tlačítko KOUPIT)
Taky Vás nase*e do běla, když si koupíte knihu, která je nakonec tak špatná, že i příbalovej leták od masti na hemeroidy je proti tomu hotový umění? Tak to se u nás nestane, protože, kromě ukázky zdarma, si teď můžete KOUPIT EBOOK, PO ČÁSTECH. Takže se případně nase*ete jenom z 1 třetiny, a ještě k tomu navíc ukážete, že na to máte, protože za kompletní Ebook nahoře ušetříte víc jak 15%. Ale znáte to: "Náš zákazník, náš pán."
[sta_anchor id=“prockoupit“]
V těchhle několika málo větách bych se vám rád pokusil vysvětlit, kdo jsem a co dělám. Taky bych se pokusil vysvětlit, proč vlastně dělám to, co dělám, a spolu s tím bych se zároveň i pokusil vysvětlit, proč zrovna takhle. Kdo jsem? Tuhle otázku si asi každej z nás někdy položil. Jméno není důležitý. Kdybych se měl ale popsat ve dvou větách, řekl bych, že jsem úplně normální člověk, kterýho ser… celkem běžný věci, jako třeba co budu jíst, kde na to vezmu a jak to udělat, abych přitom ideálně neskončil na ulici (v mým případě by ještě platilo, abych se u toho moc nenadřel), asi jako většinu z nás. Krom toho si ale myslím, že kromě těchto zbytečných nutností/nudností je život i něco víc než jen žrádlo, prachy a fame. I když musím přiznat, že bez prvního a druhýho to moc nejde a bez třetího je to zase celkem nuda.
Toliko o mně a o tom, kdo jsem. Měl jsem se popsat ve dvou větách … zvládl jsem to ve třech. (Víc už by se mi totiž na tělo nevešlo. Ha há. To byl pěkně debilní vtip.) Tím však částečně odpovídám i na otázku, co dělám. A vlastně i proč. Co dělám? Snažím se dělat to, co by se někteří odvážili nazvat psaním. Píšu. Píšu o tom, co mě ser…, o tom, po čem toužím, píšu o tom, o čem chci psát. A proč? Protože můžu, protože chci, protože musím, protože nemusím, protože si věřím, protože nemám dostatek sebekritiky a protože si znovu věřím, protože jsem na tom strávil tolik času, kterej bych mohl prochlastat a prohýřit s prostitutkami, a mohl bych vyjmenovat ještě tisíce dalších protože.
No dobře, teď už víme proč, ale proč zrovna takhle? Asi si říkáte, že někdo, kdo si dovolí vydat vlastní knihu na internetu, investuje do ní svůj čas a prostředky, a ještě si ji dovolí nazvat kvalitní – ano, dovoluji si ji nazvat kvalitní a ani mě přitom huba nebolí, snad ani nemůže být normální.
Proč nešel do nakladatelství? Dobrá otázka. V nakladatelství jsem byl a vyhodili mě. Kecám, řekli, abych to vydal. A jestli byl někdo z vás někdy v nakladatelství, tak asi víte, že většinou nevíte, kdo je váš lektor. Teda, alespoň já to nevěděl. Takže vlastně dávám na názor člověka, kterýho jsem nikdy v životě neviděl, nevím, jak vypadá a jestli vůbec existuje, takže ani nemůžu posoudit jeho znalosti a zkušenosti, přičemž mojí jedinou pojistkou je snad jen naděje, že jeho odbornost přesahuje rozsah povinné četby k maturitě, a tak mi nezbývá než doufat, že nebudeme oba dva za kretény. Vlastně bych byl za kreténa jenom já, protože jsem do toho vrazil prachy. No dobře, má koule, to se musí nechat, ale co konkurence? Vždyť nic nedokázal, nikdo o něm nikdy neslyšel, tak proč bych sakra neměl svoje těžce vydělaný peníze (až je mi skoro trapný psát sem tu horentní sumu 249 Kč za tištěnou knihu a e-book) nedat na tamtoho autora, kterýho už přeci dobře znám, vím, co od něj můžu čekat, a prakticky nic už mě od něj nemůže překvapit? No bravo, odpověděli jste si sami. Navíc. V době, kdy se vrcholem literatury, obzvláště pak v Česku, stávají kuchařky, opravdu nemám strach, že bych nedosahoval již tak značně vysoké, světové a vybrané úrovně literatury, chtělo by se říct spíš kulinářství, jaká dnes v české kotlině panuje.
Nakonec taky tak trochu naivně věřím, že člověk může něco dokázat a ještě si přitom dokáže zachovat alespoň špetku lidské důstojnosti, aniž by za sebou musel mít stovky známých, prolízt stovky prdelí, vyleštit stovky klik, disponovat desetiletou kariérou v porno průmyslu nebo získat praxi v něčí posteli. A že kvalita, i ta samozvaná, si nakonec najde toho, kdo ji hledá. Ty vole, já se snad začínám bát… Nevím. Možná jsem měl vážně ten čas a peníze přece jen radši investovat do chlastu a prostitutek… Nebo napsat kuchařku. (Ha hahá.) Nicméně. Jestli se mnou souhlasíte, sníte tak jako já o společnosti bez rektálních horolezců a chcete podpořit mou pokřivenou vizi světa, kde kuchařky nebudou povinnou četbou, objednávejte si mou knihu a v ideálním případě byste mi za ni ještě mohli zaplatit. To by bylo úplně top.