"Když jsi ve dvaceti oldschool, tak se pak nesmíš divit, že si do p*dele zadřeš pár třísek."
Chceš vědět jak?

Ebook za donebevolajících 400Kč !!!

Koupit ebook
Co v knížce najdete
a o čem to celé bude

    Kniha pojednává o mladém poetickém a romantickém chlapci jménem James, se zálibou v sadismu (zejména tom citovém) a masturbaci, neschopného se vyjadřovat jinak než mluvou obsahující výrazy jako hovno a prdel, poháněného jakousi nevysvětlitelnou potřebou říkat nahlas, co si myslí, který se snaží najít lásku, smysl života, ale i sebe sama a takový ty podobný píčoviny, že jo, který snad asi každej z nás, pokud to teda nebyl úplnej asociál, v dnešním pošahaným světě, ty vole to vůbec nedává smysl, někdy hledal.

    V této Odyseji do hlubin Jamesovy duše tak, kromě Jamesova boje s jeho Skyllou (zkurvenej hybrid ze starýho Řecka) zvanou dnešní společnost na straně jedné a Chimérou zvanou každodenní realita na straně druhé, procházíme Jamesovým dětstvím, k tomu snad ani není moc co dodat, pubertou plnou vlhkejch snů o paní učitelce, v jejíchž hodinách se snaží používat vyučovací pomůcky jinak než zrovna podle učitelské příručky, ale i dospíváním, to je to, když začínáte zjišťovat, že svoje sny a iluze můžete pomalu, ale jistě spláchnout do hajzlu a jediný, co od života pravděpodobně v budoucnu dostanete, bude leda tak špetka hovna.

    Jak už to ale v životě bývá, ani tenhle příběh nebude na(ne)štěstí jen o hlavním hrdinovi, kterého by si mimochodem neměl nikdo brát za vzor, ale jako za vším, i tady hledej ženu. Vlastně dvě. Na jedné straně Selina, dravá, nespoutaná a vášnivá, avšak citově chladná a zkušená žena, která si jde bezohledně za svým a nemilosrdně odstraní z cesty každého, kdo by jí v tom chtěl zabránit. Na druhé zase Kate, nádherná a čistá dívka, nevinná tak, že to je skoro až zločin, tím spíš, když pak zjistíte, že by mohla být skutečná a vy byste ji o tu její nevinnost chtěli v uvozovkách a klidně i bez uvozovek připravit. Prostě pravej opak Seliny. Pro kterou z nich se James rozhodne? Zvítězí snad vášeň a chtíč nad láskou a citem? Nebo dopadne všechno úplně jinak?

    Protože by se ale neměl život brát zas tak vážně a protože láska nebo zamilovanost nebo náhlé pomatení mysli, u někoho až do konce života, nebo si to nazvěte, jak chcete, stejně nakonec jediný, k čemu dojdete, bude, že ať už to nazvete jakkoliv, tak kromě toho, že vám to převrátí život od základů naruby, pravděpodobně taky přijdete na to, že to, co se někteří odvažují nazývat láskou, umí občas i kurevsky pěkně zabolet, zažijeme s Jamesem i krapet úsměvnější chvíle. Jako ty, když dokáže třeba hodiny přemítat i o hovně, a přitom se ještě snaží vyrovnávat nejen s nástrahami, které mu „každodenní“ život staví do cesty, ale i s tím, že svět není vždycky takovej, jakej si ho představoval, a občas dá holt práci se s tím vyrovnat. A tak jako ostatní, i James se s tím vyrovnává po svým.

    Většinou tak činí pomocí cynismu, ironie, vyhnáním situací až do absurdna, snahou všechno bagatelizovat, a když to nejde, tak to přirovnat k přirození, a nezřídkakdy mu k tomu dopomáhá také jeho svérázný, osobitý a mnohdy, dalo by se říct, až bolestně upřímný humor, jehož delikátnost a hloubka nakonec většinou nemůže vykrystalizovat v nic jinýho než ještě větší … No mohl bych použít slovo “invektivu”, jenže ona je to spíš prasárna ... Ale i přesto, že James občas nabývá přesvědčení, že tráva byla zelenější, obloha modřejší a nakonec i ta posraná minulost tak nějak celkově míň posranější, stále neztrácí naději a dál v sobě živí toho naivního puberťáka, kterýho má tak rád, i když by si třeba ostatní včetně jeho doktora, advokáta, zpovědníka, imaginárního kámoše (o kterým v knize mimochodem není ani zmíňka) a nakonec i sebe sama mohli myslet, že by to nemusel být zrovna dvakrát dobrej nápad. A že mu to dá občas hodně práce, o tom snad ani nemusí být pochyb.

    Taky s ním prožijeme jeho pomyslná poprvé, o kterých si bude přát, aby už trvala navždy, jako třeba když zjistíte že … že … teď zrovna úplně nevím, k čemu přesně to přirovnat, ale je to kurva síla, když na to přijde. A už vím, je to třeba, jako když poprvé zjistíte, že za sex už nemusíte platit. Každej to přeci známe, že jo. Že ne? Že jsem úchyl a měl bych se jít léčit? A že chcete ještě víc? Nebojte, v knize je od všeho požehnaně. Snad jen kromě kvality. Ha há. Dělám si prdel. Vlastně v ní najdete tolik kvality, že si kurva říkám, proč se to vlastně rovnou nejmenuje KVALITA. Každopádně kromě pomyslných poprvé bla bla bla a tak dále s Jamesem prožijeme i ta druhá pomyslná poprvé, o kterých si zase bude přát, aby se následně stala ještě pomyslnějšími naposledy. Jako třeba když zjistíte, že před tím, než jste zjistili, že za sex už nemusíte platit, jste za něj vůbec platit museli. Nebo nemuseli. Na každej pád je to stejně na hovno, protože v jednom případě jste přišli o prachy a v tom druhým pak o sebeúctu. Asi si teď po tom všem, co jste si přečetli, říkáte: „Jak může tahle cesta duševně nevyrovnaného, sociálně nevyzrálého a beznadějného romantika žijícího ve vlastním světě, protože ten okolní mu prostě připadá moc nudnej, povrchní nebo prostě a jen na hovno, dopadnout?“ Kupte si knihu a uvidíte.

    Že ale nevíte, jestli si jí máte koupit, protože tý předchozí a vlastně ani žádný jiný větě příliš nerozumíte? Nebojte se! Já taky ne. A to jsem to napsal. Jediný, co je jistý, je, že to bude cesta plná obcování, převážně v jednom, násilí, tím spíše na zvířatech, přestřelek, zejména slovních, mluvy, výhradně sprosté, nahoty, hlavně duševní, testosteronismu a nebezpečně vysokého ega, to všechno pod vlivem omamných a psychotropních látek a možná, možná že nakonec dojde i na trochu toho špinavýho citu… Anebo ne? Myslíte, že jsem si celou tu dobu jenom plácal hubu? Myslíte si, že se Jamesovi podaří najít víc než jen své přirození, a přitom si ještě zachovat zdravej rozum, a když na to přijde, tak i ty poslední zbytky lidské důstojnosti? A myslíte si, že občas je lepší nemyslet? To už zbývá na vás zjistit… A kdyby vás přeci jen tento velmi vkusný, trefný a v konečném součtu prakticky nicneříkající popis nezaujal, není nic lepšího, než si knihu koupit a zjistit, jestli jsem si celou tu dobu strávenou za psacím stolem, kromě sledování porna, náhodou neleštil jenom to svoje velký, tlustý a nechutně neukojitelný obří ego.

E-book za donebevolajících

249,-Kč

E-book obsahuje soubory PDF, EPUB a MOBI

Děkuji za podporu!

KOUPIT
Co v knížce najdete
a o čem to celé bude

Kniha pojednává o mladém poetickém a romantickém chlapci jménem James, se zálibou v sadismu (zejména tom citovém) a masturbaci, neschopného se vyjadřovat jinak než mluvou obsahující výrazy jako hovno a prdel, poháněného jakousi nevysvětlitelnou potřebou říkat nahlas, co si myslí, který se snaží najít lásku, smysl života, ale i sebe sama a takový ty podobný píčoviny, že jo, který snad asi každej z nás, pokud to teda nebyl úplnej asociál, v dnešním pošahaným světě, ty vole to vůbec nedává smysl, někdy hledal.

V této Odyseji do hlubin Jamesovy duše tak, kromě Jamesova boje s jeho Skyllou (zkurvenej hybrid ze starýho Řecka) zvanou dnešní společnost na straně jedné a Chimérou zvanou každodenní realita na straně druhé, procházíme Jamesovým dětstvím, k tomu snad ani není moc co dodat, pubertou plnou vlhkejch snů o paní učitelce, v jejíchž hodinách se snaží používat vyučovací pomůcky jinak než zrovna podle učitelské příručky, ale i dospíváním, to je to, když začínáte zjišťovat, že svoje sny a iluze můžete pomalu, ale jistě spláchnout do hajzlu a jediný, co od života pravděpodobně v budoucnu dostanete, bude leda tak špetka hovna.

Jak už to ale v životě bývá, ani tenhle příběh nebude na(ne)štěstí jen o hlavním hrdinovi, kterého by si mimochodem neměl nikdo brát za vzor, ale jako za vším, i tady hledej ženu. Vlastně dvě. Na jedné straně Selina, dravá, nespoutaná a vášnivá, avšak citově chladná a zkušená žena, která si jde bezohledně za svým a nemilosrdně odstraní z cesty každého, kdo by jí v tom chtěl zabránit. Na druhé zase Kate, nádherná a čistá dívka, nevinná tak, že to je skoro až zločin, tím spíš, když pak zjistíte, že by mohla být skutečná a vy byste ji o tu její nevinnost chtěli v uvozovkách a klidně i bez uvozovek připravit. Prostě pravej opak Seliny. Pro kterou z nich se James rozhodne? Zvítězí snad vášeň a chtíč nad láskou a citem? Nebo dopadne všechno úplně jinak?

Protože by se ale neměl život brát zas tak vážně a protože láska nebo zamilovanost nebo náhlé pomatení mysli, u někoho až do konce života, nebo si to nazvěte, jak chcete, stejně nakonec jediný, k čemu dojdete, bude, že ať už to nazvete jakkoliv, tak kromě toho, že vám to převrátí život od základů naruby, pravděpodobně taky přijdete na to, že to, co se někteří odvažují nazývat láskou, umí občas i kurevsky pěkně zabolet, zažijeme s Jamesem i krapet úsměvnější chvíle. Jako ty, když dokáže třeba hodiny přemítat i o hovně, a přitom se ještě snaží vyrovnávat nejen s nástrahami, které mu „každodenní“ život staví do cesty, ale i s tím, že svět není vždycky takovej, jakej si ho představoval, a občas dá holt práci se s tím vyrovnat. A tak jako ostatní, i James se s tím vyrovnává po svým.

Většinou tak činí pomocí cynismu, ironie, vyhnáním situací až do absurdna, snahou všechno bagatelizovat, a když to nejde, tak to přirovnat k přirození, a nezřídkakdy mu k tomu dopomáhá také jeho svérázný, osobitý a mnohdy, dalo by se říct, až bolestně upřímný humor, jehož delikátnost a hloubka nakonec většinou nemůže vykrystalizovat v nic jinýho než ještě větší … No mohl bych použít slovo “invektivu”, jenže ona je to spíš prasárna ... Ale i přesto, že James občas nabývá přesvědčení, že tráva byla zelenější, obloha modřejší a nakonec i ta posraná minulost tak nějak celkově míň posranější, stále neztrácí naději a dál v sobě živí toho naivního puberťáka, kterýho má tak rád, i když by si třeba ostatní včetně jeho doktora, advokáta, zpovědníka, imaginárního kámoše (o kterým v knize mimochodem není ani zmíňka) a nakonec i sebe sama mohli myslet, že by to nemusel být zrovna dvakrát dobrej nápad. A že mu to dá občas hodně práce, o tom snad ani nemusí být pochyb.

Taky s ním prožijeme jeho pomyslná poprvé, o kterých si bude přát, aby už trvala navždy, jako třeba když zjistíte že … že … teď zrovna úplně nevím, k čemu přesně to přirovnat, ale je to kurva síla, když na to přijde. A už vím, je to třeba, jako když poprvé zjistíte, že za sex už nemusíte platit. Každej to přeci známe, že jo. Že ne? Že jsem úchyl a měl bych se jít léčit? A že chcete ještě víc? Nebojte, v knize je od všeho požehnaně. Snad jen kromě kvality. Ha há. Dělám si prdel. Vlastně v ní najdete tolik kvality, že si kurva říkám, proč se to vlastně rovnou nejmenuje KVALITA. Každopádně kromě pomyslných poprvé bla bla bla a tak dále s Jamesem prožijeme i ta druhá pomyslná poprvé, o kterých si zase bude přát, aby se následně stala ještě pomyslnějšími naposledy. Jako třeba když zjistíte, že před tím, než jste zjistili, že za sex už nemusíte platit, jste za něj vůbec platit museli. Nebo nemuseli. Na každej pád je to stejně na hovno, protože v jednom případě jste přišli o prachy a v tom druhým pak o sebeúctu. Asi si teď po tom všem, co jste si přečetli, říkáte: „Jak může tahle cesta duševně nevyrovnaného, sociálně nevyzrálého a beznadějného romantika žijícího ve vlastním světě, protože ten okolní mu prostě připadá moc nudnej, povrchní nebo prostě a jen na hovno, dopadnout?“ Kupte si knihu a uvidíte.

Že ale nevíte, jestli si jí máte koupit, protože tý předchozí a vlastně ani žádný jiný větě příliš nerozumíte? Nebojte se! Já taky ne. A to jsem to napsal. Jediný, co je jistý, je, že to bude cesta plná obcování, převážně v jednom, násilí, tím spíše na zvířatech, přestřelek, zejména slovních, mluvy, výhradně sprosté, nahoty, hlavně duševní, testosteronismu a nebezpečně vysokého ega, to všechno pod vlivem omamných a psychotropních látek a možná, možná že nakonec dojde i na trochu toho špinavýho citu… Anebo ne? Myslíte, že jsem si celou tu dobu jenom plácal hubu? Myslíte si, že se Jamesovi podaří najít víc než jen své přirození, a přitom si ještě zachovat zdravej rozum, a když na to přijde, tak i ty poslední zbytky lidské důstojnosti? A myslíte si, že občas je lepší nemyslet? To už zbývá na vás zjistit… A kdyby vás přeci jen tento velmi vkusný, trefný a v konečném součtu prakticky nicneříkající popis nezaujal, není nic lepšího, než si knihu koupit a zjistit, jestli jsem si celou tu dobu strávenou za psacím stolem, kromě sledování porna, náhodou neleštil jenom to svoje velký, tlustý a nechutně neukojitelný obří ego.

Proč koupit knihu?
chtěl bych si pořádně namastit kapsu
řeší se tam love, a nejenom ty papírový
je plná sprosťáren a (ne)chutností
je plná sprosťáren a . . . aha, tohle už jsem říkal
ale stejně to řeknu ještě jednou, je plná sprosťáren a (ne)chutností… a trochu citu
a abych nezapomněl, to vůbec nejdůležitější nakonec, je plná sprosťáren a nechutností …. a ještě trochu víc citu
já úž dál nevím, kupte si to a uvidíte
Proč koupit knihu?
chtěl bych si pořádně namastit kapsu
řeší se tam love, a nejenom ty papírový
je plná sprosťáren a (ne)chutností
je plná sprosťáren a . . . aha, tohle už jsem říkal
ale stejně to řeknu ještě jednou, je plná sprosťáren a (ne)chutností …. a trochu citu
a abych nezapomněl, to vůbec nejdůležitější nakonec, je plná sprosťáren a nechutností …. a ještě trochu víc citu
já úž dál nevím, kupte si to a uvidíte
Upozornění

V knize se objevují sprostá slova a slovní obraty, které nikdo nikdy neslyšel, takže není jisté, co vlastně znamenají. Proto se jim nesnažte za každou cenu porozumět, mnohdy jim nerozumí ani sám autor. Jakákoliv podobnost s reálnými osobnostmi je čistě náhodná, a pokud byste přece jen došli k závěru, že to byl záměr, tak vás musím zklamat, protože autora nelze považovat za svéprávného člověka, tedy v běžném slova smyslu. Proto ani jeho rozhodnutí nejsou svobodná a rozum je výhradně to poslední, čím by se při své tvorbě řídil nebo co by používal. Knihu by pak měli číst jen lidé se smyslem pro humor, zvláště ten černý, hlubokým pochopením pro recesi, satiru a ironii, což ani nevím, co znamená, stejně tak jako dva předchozí pojmy. Čtení knihy taky může způsobit vážné mentální poruchy, výkyvy nálad, dočasné oslepnutí, zadrhávání, ztrátu paměti a v krajním případě i stavy náhlého procitnutí nebo akutní potřeby bezodkladně změnit svůj život. V případě, že se tak stane, neručíme za vaše ukvapená rozhodnutí, jako jsou rozvody nebo ztráta životních úspor. Knihu by také neměli číst lidé přehnaně citliví, melancholičtí, citově nestálí, těhotné ženy, děti, osoby s kardiovaskulárními onemocněními a slečinky. Pokud by se jim však přece jen tohle veledílo dostalo do rukou a oni se jej rozhodli otevřít, doporučujeme, aby tak činili výhradně pod dohledem nezodpovědné osoby.

Něco málo o mně

V těchhle několika málo větách bych se vám rád pokusil vysvětlit, kdo jsem a co dělám. Taky bych se pokusil vysvětlit, proč vlastně dělám to, co dělám, a spolu s tím bych se zároveň i pokusil vysvětlit, proč zrovna takhle. Kdo jsem? Tuhle otázku si asi každej z nás někdy položil. Jméno není důležitý. Kdybych se měl ale popsat ve dvou větách, řekl bych, že jsem úplně normální člověk, kterýho ser… celkem běžný věci, jako třeba co budu jíst, kde na to vezmu a jak to udělat, abych přitom ideálně neskončil na ulici (v mým případě by ještě platilo, abych se u toho moc nenadřel), asi jako většinu z nás. Krom toho si ale myslím, že kromě těchto zbytečných nutností/nudností je život i něco víc než jen žrádlo, prachy a fame. I když musím přiznat, že bez prvního a druhýho to moc nejde a bez třetího je to zase celkem nuda.

Toliko o mně a o tom, kdo jsem. Měl jsem se popsat ve dvou větách … zvládl jsem to ve třech. (Víc už by se mi totiž na tělo nevešlo. Ha há. To byl pěkně debilní vtip.) Tím však částečně odpovídám i na otázku, co dělám. A vlastně i proč. Co dělám? Snažím se dělat to, co by se někteří odvážili nazvat psaním. Píšu. Píšu o tom, co mě ser…, o tom, po čem toužím, píšu o tom, o čem chci psát. A proč? Protože můžu, protože chci, protože musím, protože nemusím, protože si věřím, protože nemám dostatek sebekritiky a protože si znovu věřím, protože jsem na tom strávil tolik času, kterej bych mohl prochlastat a prohýřit s prostitutkami, a mohl bych vyjmenovat ještě tisíce dalších protože.

No dobře, teď už víme proč, ale proč zrovna takhle? Asi si říkáte, že někdo, kdo si dovolí vydat vlastní knihu na internetu, investuje do ní svůj čas a prostředky, a ještě si ji dovolí nazvat kvalitní – ano, dovoluji si ji nazvat kvalitní a ani mě přitom huba nebolí, snad ani nemůže být normální.

Proč nešel do nakladatelství? Dobrá otázka. V nakladatelství jsem byl a vyhodili mě. Kecám, řekli, abych to vydal. A jestli byl někdo z vás někdy v nakladatelství, tak asi víte, že většinou nevíte, kdo je váš lektor. Teda, alespoň já to nevěděl. Takže vlastně dávám na názor člověka, kterýho jsem nikdy v životě neviděl, nevím, jak vypadá a jestli vůbec existuje, takže ani nemůžu posoudit jeho znalosti a zkušenosti, přičemž mojí jedinou pojistkou je snad jen naděje, že jeho odbornost přesahuje rozsah povinné četby k maturitě, a tak mi nezbývá než doufat, že nebudeme oba dva za kretény. Vlastně bych byl za kreténa jenom já, protože jsem do toho vrazil prachy. No dobře, má koule, to se musí nechat, ale co konkurence? Vždyť nic nedokázal, nikdo o něm nikdy neslyšel, tak proč bych sakra neměl svoje těžce vydělaný peníze (až je mi skoro trapný psát sem tu horentní sumu 400 Kč za e-book) nedat na tamtoho autora, kterýho už přeci dobře znám, vím, co od něj můžu čekat, a prakticky nic už mě od něj nemůže překvapit? No bravo, odpověděli jste si sami. Navíc. V době, kdy se vrcholem literatury, obzvláště pak v Česku, stávají kuchařky, opravdu nemám strach, že bych nedosahoval již tak značně vysoké, světové a vybrané úrovně literatury, chtělo by se říct spíš kulinářství, jaká dnes v české kotlině panuje.

Nakonec taky tak trochu naivně věřím, že člověk může něco dokázat a ještě si přitom dokáže zachovat alespoň špetku lidské důstojnosti, aniž by za sebou musel mít stovky známých, prolízt stovky prdelí, vyleštit stovky klik, disponovat desetiletou kariérou v porno průmyslu nebo získat praxi v něčí posteli. A že kvalita, i ta samozvaná, si nakonec najde toho, kdo ji hledá. Ty vole, já se snad začínám bát… Nevím. Možná jsem měl vážně ten čas a peníze přece jen radši investovat do chlastu a prostitutek… Nebo napsat kuchařku. (Ha hahá.) Nicméně. Jestli se mnou souhlasíte, sníte tak jako já o společnosti bez rektálních horolezců a chcete podpořit mou pokřivenou vizi světa, kde kuchařky nebudou povinnou četbou, objednávejte si mou knihu a v ideálním případě byste mi za ni ještě mohli zaplatit. To by bylo úplně top.

KOUPIT
Něco málo o mně

    V těchhle několika málo větách bych se vám rád pokusil vysvětlit, kdo jsem a co dělám. Taky bych se pokusil vysvětlit, proč vlastně dělám to, co dělám, a spolu s tím bych se zároveň i pokusil vysvětlit, proč zrovna takhle. Kdo jsem? Tuhle otázku si asi každej z nás někdy položil. Jméno není důležitý. Kdybych se měl ale popsat ve dvou větách, řekl bych, že jsem úplně normální člověk, kterýho ser… celkem běžný věci, jako třeba co budu jíst, kde na to vezmu a jak to udělat, abych přitom ideálně neskončil na ulici (v mým případě by ještě platilo, abych se u toho moc nenadřel), asi jako většinu z nás. Krom toho si ale myslím, že kromě těchto zbytečných nutností/nudností je život i něco víc než jen žrádlo, prachy a fame. I když musím přiznat, že bez prvního a druhýho to moc nejde a bez třetího je to zase celkem nuda.

    Toliko o mně a o tom, kdo jsem. Měl jsem se popsat ve dvou větách … zvládl jsem to ve třech. (Víc už by se mi totiž na tělo nevešlo. Ha há. To byl pěkně debilní vtip.) Tím však částečně odpovídám i na otázku, co dělám. A vlastně i proč. Co dělám? Snažím se dělat to, co by se někteří odvážili nazvat psaním. Píšu. Píšu o tom, co mě ser…, o tom, po čem toužím, píšu o tom, o čem chci psát. A proč? Protože můžu, protože chci, protože musím, protože nemusím, protože si věřím, protože nemám dostatek sebekritiky a protože si znovu věřím, protože jsem na tom strávil tolik času, kterej bych mohl prochlastat a prohýřit s prostitutkami, a mohl bych vyjmenovat ještě tisíce dalších protože.

    No dobře, teď už víme proč, ale proč zrovna takhle? Asi si říkáte, že někdo, kdo si dovolí vydat vlastní knihu na internetu, investuje do ní svůj čas a prostředky, a ještě si ji dovolí nazvat kvalitní – ano, dovoluji si ji nazvat kvalitní a ani mě přitom huba nebolí, snad ani nemůže být normální.

    Proč nešel do nakladatelství? Dobrá otázka. V nakladatelství jsem byl a vyhodili mě. Kecám, řekli, abych to vydal. A jestli byl někdo z vás někdy v nakladatelství, tak asi víte, že většinou nevíte, kdo je váš lektor. Teda, alespoň já to nevěděl. Takže vlastně dávám na názor člověka, kterýho jsem nikdy v životě neviděl, nevím, jak vypadá a jestli vůbec existuje, takže ani nemůžu posoudit jeho znalosti a zkušenosti, přičemž mojí jedinou pojistkou je snad jen naděje, že jeho odbornost přesahuje rozsah povinné četby k maturitě, a tak mi nezbývá než doufat, že nebudeme oba dva za kretény. Vlastně bych byl za kreténa jenom já, protože jsem do toho vrazil prachy. No dobře, má koule, to se musí nechat, ale co konkurence? Vždyť nic nedokázal, nikdo o něm nikdy neslyšel, tak proč bych sakra neměl svoje těžce vydělaný peníze (až je mi skoro trapný psát sem tu horentní sumu 400 Kč za e-book) nedat na tamtoho autora, kterýho už přeci dobře znám, vím, co od něj můžu čekat, a prakticky nic už mě od něj nemůže překvapit? No bravo, odpověděli jste si sami. Navíc. V době, kdy se vrcholem literatury, obzvláště pak v Česku, stávají kuchařky, opravdu nemám strach, že bych nedosahoval již tak značně vysoké, světové a vybrané úrovně literatury, chtělo by se říct spíš kulinářství, jaká dnes v české kotlině panuje.

    Nakonec taky tak trochu naivně věřím, že člověk může něco dokázat a ještě si přitom dokáže zachovat alespoň špetku lidské důstojnosti, aniž by za sebou musel mít stovky známých, prolízt stovky prdelí, vyleštit stovky klik, disponovat desetiletou kariérou v porno průmyslu nebo získat praxi v něčí posteli. A že kvalita, i ta samozvaná, si nakonec najde toho, kdo ji hledá. Ty vole, já se snad začínám bát… Nevím. Možná jsem měl vážně ten čas a peníze přece jen radši investovat do chlastu a prostitutek… Nebo napsat kuchařku. (Ha hahá.) Nicméně. Jestli se mnou souhlasíte, sníte tak jako já o společnosti bez rektálních horolezců a chcete podpořit mou pokřivenou vizi světa, kde kuchařky nebudou povinnou četbou, objednávejte si mou knihu a v ideálním případě byste mi za ni ještě mohli zaplatit. To by bylo úplně top.

KOUPIT